Celiakie (intolerance na gluten)

Je to geneticky podmíněná autoimunitní reakce na obilnou bílkovinu – gluten (lepek), v důsledku které dochází k poškození střevních klků. To vede k poruše vstřebávání živin. Po eliminaci lepku ze stravy dochází k regeneraci sliznice střeva a ústupu symptomů. Intolerance na gluten se vyskytuje v zemích, kde obilniny obsahující lepek, čili pšenice, žito a ječmen, tvoří základní složku stravy.

Toto onemocnění se může vyskytovat v různých formách.

  1. Klasická forma – nejznámější forma, kdy se vyskytují plné klinické symptomy a atrofické změny na sliznici. Typickými projevy jsou průjmy, bolesti břicha, nedostatečné přibírání na váze u malých dětí, nechutenství, nízký vzrůst.
  2. Atypická forma – když jsou příznaky onemocnění velmi nenápadné, často mimo trávicí systém, např. anemie, narušení zubní skloviny, emocionální poruchy.
  3. Latentní forma – vyskytuje se u nemocných s genetickou predispozicí na výskyt nemoci, u kterých v okamžiku vyšetření nejsou diagnostikovány změny, ale u kterých se v minulosti vyskytovaly nebo se v budoucnu vyskytnou klinické příznaky a změny na sliznici tenkého střeva. U takovýchto osob diagnostikujeme výskyt sérologických markerů celiakie.
  4. Potenciální – genetická predispozice na výskyt onemocnění.

Klasickou formu pozorujeme v Polsku s průměrnou frekvencí 1 : 1500 ( v Evropě
1 : 1000), a atypickou formu 1 : 130 – 500. Klinické symptomy celiakie se mohou objevit v každém věku, po různě dlouhém období expozice na lepek. Výskyt příznaků se opozdí, když je dítě dlouho kojené, zatímco dřívější zařazení lepku do stravy může jejich výskyt uspíšit. V současnosti je celiakie nejčastěji diagnostikována v předškolním a školním věku, méně často než kdysi před druhým rokem života. Činitelem vyvolávajícím výskyt příznaků může být infekce nebo jiné onemocnění – např. cukrovka.

Diagnostika tohoto onemocnění trávicí soustavy může být založená na klinických symptomech, vyšetření krve na sérologické markery celiakie a na biopsii sliznice tenkého střeva.

Jako sérologické markery intolerance na gluten se v diagnostice nejčastěji využívají:

  1. Antiendomyziální protilátky (EmA) – rutinně prokazované ve třídě IgA, u nemocných s deficitem IgA ve třídě IgC.
  2. Antitransglutaminázové protilátky (tTG).
  3. Biopsie tenkého střeva a histopatologické vyšetření vzorků je k diagnostikování nevyhnutné.

Bez tohoto vyšetření není možné nasadit dietu.

Vzorky jsou odebírány z dvanáctníku, v současnosti nejčastěji během endoskopie. Bezlepková dieta se musí dodržovat celý život (na základě aktuálního stavu vědomostí). Je nutné vyloučit ze stravy výrobky obsahující pšenici, ječmen, žito a oves. Za bezlepkové jsou považovány výrobky přírodně bezlepkové – tj. kukuřice, rýže, sója, pohanka, bramborová mouka, tapioka, laskavec (amaranthus), nebo takové, ve kterých obsah lepku nepřekračuje 20 mg/kg – bezlepkový pšeničný škrob.

Bezlepkové výrobky se označují značkou přeškrtnutého klasu.

Dodržování bezlepkové diety se kontroluje sérologickými markery – EmA a tTG.

Komplikace spojené s nedodržováním diety:

  1. Poruchy plodnosti
  2. Osteoporóza a osteomalacie
  3. Výskyt nádorů trávící soustavy – tenkého střeva a hltanu (jícnu).

MUDr. Zofia Grzenda-Adameková

MUDr. Katarzyna Przybyszewská

Klinika pediatrie, gastroenterologie a výživy

Polsko-Americký pediatrický ústav CM UJ