Co to je fenylketonurie?

Fenylketonurie (PKU) je nejčastěji vrozená porucha metabolizmu aminokyselin. Podstatou nemoci je úplný nedostatek nebo značně omezená aktivita enzymu fenylalaninhydroxylázy (PAH). Tento enzym odpovídá za štěpení aminokyseliny fenylalaninu na tyrosin. Reakce probíhá v buňkách jater, čili v hepatocytech. Zdrojem fenylalaninu jsou potravinové bílkoviny konzumované každý den jako součást stravy, ve které tvoří 3 – 7 % její hmotnosti. Obzvlášť mnoho je ho ve výrobcích bohatých na bílkoviny, jakými jsou maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, obilné výrobky, ořechy, kakao a čokoláda, sója, hrách a fazole. Podstata léčby spočívá v dodržování diety omezující příjem fenylalaninu, čili tzv. fenylalaninové diety.  Poruchy metabolizmu fenylalaninu způsobují růst jeho koncentrace v krvi, se kterou se dostává do centrálního nervového systému (CNS), kde vyvolává nevratná poškození. Je příčinou různých forem duševní slabomyslnosti a neurologických poruch, které představují hlavní symptomy neléčené nebo nedostatečně léčené PKU. Děti, u kterých byla nemoc diagnostikovaná v prvních dnech života a které byly následně včas, systematicky a dlouhodobě léčené (optimálně do konce života), se vyvíjejí normálně a plně využívají svůj intelektuální potenciál. Pacienti úspěšně absolvují jednotlivé stupně vzdělávání, končí odborné školy, střední  a vysoké školy, realizují se v dospělém věku v mnoha oborech a zakládají šťastné rodiny.

V Polsku se PKU vyskytuje s frekvencí 1 : 7000 – 8000 živě narozených dětí, což znamená, že ročně se v našem státě rodí 60 – 70 nemocných dětí.  Jedná se o geneticky podmíněné onemocnění, odevzdávané dítěti oběma rodiči. Dědí se autozomálně recesivním způsobem, což znamená, že nemocné dítě musí získat po 1 zmutovaném genu vyvolávajícím  PKU od každého z rodičů. K plnému propuknutí nemoci jsou potřebné dva „nemocné” geny. Rodiče jsou nejčastěji pouze bezpříznakovými nositeli zmutovaného genu a obvykle si nejsou vědomi toho, že je mohou odevzdat svým potomkům. Jsou zdraví, poněvadž druhý u nich přítomný gen je „zdravý”. V polské populaci je každá 46. osoba zdravým nositelem zmutovaného genu PKU. V rodině, kde matka a otec jsou takovými bezpříznakovými nositeli, existuje 25%ní riziko, že každé dítě se narodí nemocné. Narození jednoho nemocného dítěte neznamená, že další budou určitě zdravé – riziko narození dalšího dítěte s onemocněním je konstantní a u každého dalšího těhotenství představuje 25 %. Proto jsou časté rodiny, ve kterých jsou na PKU nemocní dva nebo dokonce tři sourozenci. Jestliže je jeden z rodičů nemocný na PKU a druhý je bezpříznakovým nositelem, riziko narození nemocného dítěte z každého těhotenství představuje 50 %. A konečně potomstvo dvou osob nemocných na PKU bude nemocné na 100 %.

 

Od dávna je známo, že podmínkou úspěšné léčby PKU je co nejranější diagnostikování nemoci a včasné nasazení dietetické léčby. Diagnostika PKU se opírá o skríningové vyšetření novorozenců, které umožňuje identifikovat nemocné děti už v prvních dnech jejich života. Provádí se odebráním několika kapek krve z paty každého novorozence po 72 hodinách jejich života a stanovením koncentrace fenylalaninu v ní. V současnosti se v Polsku vyšetření krve provádí kolorimetrickou metodou. Podmínkou správného provedení vyšetření je, aby bylo dítě před tím krmeno mateřským mlékem nebo modifikovaným mlékem. Opakování vyšetření je někdy nutné u předčasně narozených nebo nemocných novorozenců, zejména když jim byla podávána mimostřevní výživa. U zdravých dětí bývá koncentrace fenylalaninu běžně pod 2 mg%, u nemocných novorozenců je mnohonásobně vyšší a často překračuje hodnotu 20 mg%. Zvýšené koncentrace fenylalaninu vyžadují hlubší diagnostiku a provedení dalších vyšetření. Proto rodiče už po několika dnech pobytu dítěte doma obdrží pozvánku, aby se s novorozencem hlásili v nemocnici. Tato vyšetření mají za cíl stanovit typ PKU, včetně vyloučení tzv. atypických forem onemocnění souvisejících s chybějící aktivitou kofaktoru PAH, čili tetrahydrobiopterinu. Tato vzácně se vyskytující (od 1 do 3 %) forma poruchy metabolizmu fenylalaninu je těžké celkové organické onemocnění s mnohými neurologickými důsledky a vyžaduje jiné formy léčby než deficit PAH. U většiny dětí se však diagnostikuje jedna ze tří typických forem defektů aktivity PAH, čili: 

  • mírná hyperfenylalaninemie (koncentrace fenylalaninu v krvi do 10 mg%), která nevyžaduje léčení (pokud se nejedná o ženu plánující potomstvo nebo o ženu už těhotnou);
  • mírná PKU (koncentrace fenylalaninu v krvi v rozmezí 10 až 20 mg%);
  • klasická forma onemocnění (koncentrace fenylalaninu v krvi nad 20 mg%). 

Mezi polskými dětmi se nejčastěji vyskytuje klasická forma PKU související s úplně nebo téměř úplně chybějící enzymatickou aktivitou. Jak mírná forma, tak i forma klasická vyžadují co nejrychlejší (optimálně před ukončením 2. týdne života) nasazení dietetické léčby, která je v současnosti standardním postupem v případě PKU. Dochází k situacím, kdy první výsledky vyšetření jsou pozitivní, ale v následujících vyšetřeních se koncentrace fenylalaninu normalizují – pak hovoříme o tzv. přechodné hyperfenylalaninemii, která je nejčastěji důsledkem pouze dočasné nižší enzymatické výkonnosti jater. Takovéto děti dietetickou léčbu nepotřebují. Je třeba pamatovat na to, že dítě nemocné na PKU se rodí s nepoškozenou CNS. Během těhotenství játra zdravé ženy (i navzdory tomu, že je nositelkou PKU) zajišťují správný metabolizmus fenylalaninu v plodu. V prvních dnech života nemocného dítěte, jak přijímá na fenylalanin bohaté mateřské nebo modifikované mléko, se koncentrace této aminokyseliny zvýší natolik, že na základě skríningových testů je možné toto onemocnění rychle diagnostikovat. Čas nevyhnutný ke stanovení diagnózy je naštěstí natolik krátký, že nedochází k poškození mozku a včas léčené děti se v budoucnu vyvíjejí normálně. Nesmí se však otálet s odchodem do nemocnice a se zahájením terapie. Úspěch léčby PKU totiž nerozlučně souvisí s věkem, ve kterém byla nasazená dieta omezující příjem fenylalaninu. Čím dříve k tomu dojde, tím lépe pro pozdější vývoj dítěte.

 

zdroj: http://www.shs.com.pl/choroby.php?source_id=1213&sys_id=126